Detail autority

Záhlaví autority: Tyl, Josef Kajetán
Narození: 04.02.1808, Kutná Hora (okr. Kutná Hora)
Národnost: česká
Úmrtí: 11.07.1856, Plzeň (okr. Plzeň-město)
[effect]: Praha ; Domažlice ; Plzeň
Ověřeno v: Závacká, V.: Literární průvodce Chodskem, s. 15. Domažlice, KBN 1984., Zpravodaj AS, roč. 15, 1988, č. 3., Nové Domažlicko, roč. 12, 1981, č. 31, s. 3., Kudrlička, V.: Kalendárium kulturních osobností Šumavy a Chodska, s. 137. P., MMM 1997., Holý, J. P.: Putující buditelé... Domažlický deník, roč. 7, 1998, 12. 06., č. 136., s. 17., Holý, J. P.: Tylova krušná zima v Domažlicích. Domažlický deník, roč. 7, 1998, 08. 09., č. 210, s. 12., Hana, O.: Pamětní deska J. K. Tyla na domažlickém náměstí. Domažlický deník, roč. 10, 2001, 03. 10., č. 230, s. 16.
Poznámka: Zakladatel novodobé české povídky ze současnosti a autor textu národní hymny "Kde domov můj". Byl členem několika divadelních společností, založil vlastní ochotnický soubor. Většina jeho dramat vznikla v době, kdy působil ve Stavovském divadle v Praze. V Domažlicích se objevil poprvé v roce 1829, kdy hrál jako chudý komediant s kočovnou společností. Nebezpečně zde onemocněl, patrně těžkou virózou. Pečovala o něj herečka Magdaléna Forchheimová, kterou si později, spíše z vděčnosti než z lásky, vzal za ženu. Podruhé navštívil Domažlice roku 1853 s Kulasovou společností. Ta se zde, po zákazu hrát česky, rozpadla. Tyl odešel do středních Čech shánět novou práci a jeho rodina zde zůstala zcela bez prostředků. Dne 30. 3. 1853 se Tylovi a herečce Anně Forchheimové-Rajské, mladší sestře Magdaleny narodil syn František Forchheim, předposlední Tylův syn. Rodina byla zadlužená, téměř umírala hlady, o čemž svědčí dopisy Magdalény Tylovi. Svědčí i o milosrdenství zdejších měšťanských žen, které rodinu podpořily a udržely ji až do června, kdy Tyl sehnal novou obživu a rodina mohla opustit město. Do Plzně přišel na jaře roku 1856, bydlel v Říšské ulici (dnešní Prešovská 3), kde také zemřel. V roce 1926 byla zásluhou studentského akademického spolku Chod odhalena na domě čp. 48 na domažlickém náměstí pamětní deska, jejímž autorem byl sochař A. Langenberger.
Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. O cookies