Detail autority

Záhlaví autority: Erben, Karel Jaromír
Narození: 07.11.1811, Miletín (okr. Jičín)
Národnost: česká
Úmrtí: 21.11.1870, Praha (okr. Hlavní město Praha)
Jiný tvar: Erben, Jaromír
[effect]: Praha ; Chodsko ; Domažlice
Ověřeno v: Lexikon české literatury. A-G, s. 667., P., Academia 1985., Mlnáříková, H.: Domažlické kamínky, s. 19. Domažlice, KBN 1995., Vorlíček, J.: Spisovatel Karel Jaromír Erben v Domažlicích. Domažlický deník, roč. 9, 2000, 27. 11., č. 271, s. 16., Hana, O.: Busta spisovatele K. J. Erbena. Domažlický deník, roč. 9, 2000, 04. 12., č. 281, s. 16.
Poznámka: Český spisovatel, básník, historik, překladatel a sběratel chodských lidových písní a pohádek. Poprvé přišel do Domažlic s ruským slavistou Osipem Maximovičem Bodjanskim. Vedle Domažlic navštívil i okolních jedenáct chodských vesnic, kde celé prázdniny studoval lidové pohádky a písně, jazyk a kroje. Roku 1844 při dalším pobytu studoval domažlický městský archiv a znovu navštívil chodské vesnice. Spolupracoval s K. Hájkem, domažlickým archivářem, pozdějším děkanem. Třetí cestu na Chodsko vykonal r. 1866, kdy obstarával pro chystanou Moskevskou národopisnou výstavu chodské kroje. Naposledy navštívil Domažlice v r. 1868, kdy jel na návštěvu ke svému příteli Antonínu Krejčímu, bývalému kaplanovi v Č. Budějovicích, který se přestěhoval na Folmavu. Z chodských pobytů vytěžil K. J. Erben mnoho látky pro své práce. Napsal studie Popis krojů lidu selského, tak zvaných Chodů neb Buláků z okolí města Domažlic, Svatební obyčejové okolí Domažlic, Dějiny Chodů (od nejstarších dob až do války husitské). Slavné vítězství husitů inspirovalo básníka k Písni o vítězství u Domažlic léta 1431. Vydával ji za skladbu "podle staršího rukopisu". V září 1870 onemocněl žloutenkou, dostal akutní zánět jater. Pohřben na Malostranském hřbitově, r. 1908 přeneseny ostatky do hrobky na Olšanech. Jeho domažlické pobyty připomíná busta umístěná na budově Arciděkanského úřadu na domažlickém náměstí, která byla odhalena 21. 11. 1970. Jejím autorem je akademický sochař Karel Kuneš.
Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. O cookies